Tvrz ve Vyšehořovicích

Původně se ale jednalo o poměrně rozsáhlou stavbu o rozměrech 30x40 metrů, obehnanou vysokou zdí, uvnitř skrývající obytný palác, hospodářské budovy a vysokou věž. Tvrz byla chráněna příkopem. Palác byl umístěn těsně při západní hradbě. Přízemí obsahovalo střední chodbu a z ní přístupné dvě místnosti.

Z bývalého prvního patra se zachovala část východní zdi. Dodnes je znatelný pozůstatek vstupu z paláce po můstku do prvního patra věže, který byl v jižní zdi paláce zachován ještě počátkem 20. stol. První patro sloužilo obytným účelům.

Další zachovanou konstrukcí je bývalá obvodová hradba. Zatím stojí takřka v celém rozsahu, i když s mladšími průrazy renesančních sýpkových oken, jen s nepatrně zřícenou částí v jihozápadním rohu, avšak jestli nebude rychle přistoupeno k záchranným pracím, je jasné že dojde k destrukci celého objektu. V jižní stěně v úrovní přízemí se naproti paláci zachovalo střílnové okénko. Okénko sloužilo nejspíš k pozorování prostoru před hradbami směrem k návsi, odkud se dá předpokládat i přístupová cesta.

V areálu tvrze stály ještě další doplňky budovy. Dají se předpokládat v podobě lehké konstrukce, teprve v pozdní gotice nahrazené zděnou. Jde o trakt přiléhající k západní hradbě severně od paláce. Do jeho podstřeší či prvního patra vedl totiž z prvního patra paláce portál, orientovaný bývalým ostěním do paláce a rozevřenými špaletami do tohoto podstřeší.

Dominantní stavbou tvrze byla čtvercová třípatrová věž. Polovina z ní je ještě zachycena na rytině v díle F.A. Hebera. Přístupná byla po můstku z prvního patra paláce. Příchozí se dostal průchodem nebo průjezdem do části nádvoří, vymezené jižní hradbou na jedné a věží s palácem na druhé straně. Z tohoto prostoru vedl vstup do paláce a prolukou mezi věží a palácem i přístup do severní části nádvoří s doplňkovými budovami. Manýristická přestavba koncem 16. století upravila objekt pro hospodářské, především sýpkové účely. Objekt tvrze byl ještě v druhé polovině 17. století obyvatelný, ale vrchnost jej využívala už převážně jen k hospodářským účelům.

Období 17. až 20. století lze charakterizovat jako úpadkové pro všechny středověké objekty ve Vyšehořovicích, tedy i pro tuto tvrz. I když v baroku na tvrzi nedošlo k zásadním změnám, přesto její přeměna v sýpku nebyla právě nejšťastnější. Objekt postupně chátral, od poloviny 19.stol. již zmizela polovina věže, dnes po ní zbyly jen nezřetelné stopy v terénu. Ostatní budovy jsou dnes bez střech a mění se ve zříceniny.

Objekt tvrze se nachází na pozemku bývalého zemědělského statku, dnes soukromého hospodářského dvora a je veřejnosti nepřístupný.

Od roku 2008 probíhá postupná oprava tvrze díky úsilí sdružení Přátelé vyšehořovické tvrze.

Prohlášení za památku
Tvrz byla 3. května 1958 zapsána do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 19537/2–2198.

Tento text pochází z připravované knihy "Města a obce středních Čech"  od autora RNDr. Aleše Střechy - kapitola Vyšehořovice.
V případě, že použijete jednu či více sekcí, resp. část sekce k publikování,  upozorňujeme na povinnost citace: ©RNDr. Aleš Střecha - Města a obce středních Čech