Barokní kostel sv. Martina

Navíc v r. 1677 vyhořel společně s kamennou zvonicí i původní románsko-gotický kostel sv. Martina a zanikl.

Teprve v r. 1761 byla zdejší farnost opětovně obnovena, následovalo poboření části původního vyhořelého kostela a výstavba nového kostela (1769-1770).

Nynější kostel je jednoduchá barokní stavba z vnějšku beze všech ozdob. Uvnitř jsou stěny rozčleněny pilastry s vypuklými, kolmo rýhovanými hlavicemi nesoucími římsoví. Presbytář i loď mají plackové klenby.

Hlavní oltář s nízkou, tabernákl nepřevyšující hořejší částí, po stranách branky, na nichž jsou barokní sochy sv. mučedníků Jana a Pavla. Nad oltářem je barokní rámec anděly nesený, v něm obraz z XVIII. století na plátně: sv. Martin na koni odsekává kus pláště žebrákovi.

Barokní kazatelna - na řečništi jsou reliéfy sv. evangelistů, na stříšce nejvýše je socha Pana Ježíše a při okrajích dva andílci, z nichž jeden drží berlu, druhý dvojitý kříž. Oltář i kazatelnu zhotovil r. 1776 řezbář František Adámek z Benátek. V bočním oltáříku v lodi jsou barokní sochy sv. Václava a sv. Víta z 18. stol.

Kostel je obklopen malým dodnes funkčním hřbitovem, sousedí s areálem bývalé fary (dnes Obecním úřadem) a další významnou Vyšehořovickou památkou – gotickou zvonicí.

Prohlášení za památku
Areál kostela sv. Martina je spolu se zvonicí, zříceninou původního kostela a farou zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 42183/2–2195.

Tento text pochází z připravované knihy "Města a obce středních Čech"  od autora RNDr. Aleše Střechy - kapitola Vyšehořovice.
V případě, že použijete jednu či více sekcí, resp. část sekce k publikování,  upozorňujeme na povinnost citace: ©RNDr. Aleš Střecha - Města a obce středních Čech